Cz

Texty

Žádná minulost neexistuje. Patří jen tvým snům, spolu s nimi se objevuje, spolu s nimi mizí. Zato existují okenní rámy a rozbité dveře, od mlhy mokré chodníky a univerzitní stadióny, kde všechna ta minulost koneckonců začínala. Existuje nesčetné množství obličejů a jmen, krátké pozdravy, jisté pohyby, tisíc tisíců příběhů a životopisů, z nichž ostatně realita sestává. Dál to ale záleží na tobě – které z těch příběhů si dokážeš vyslechnout, které pochopíš a které budeš hotov vyprávět dál. Protože jestliže se jim jednou vyhneš, riskuješ, že o ně přijdeš navždy, a pak ti nejspíš zůstane jen tvá nostalgie – zoufalé, beznadějné přání žít fantaziemi a výmysly, ospravedlňovat svou slabost láskou a nejistotu něžností.

Co ještě? Mrazy končí. Večer, když se snáší tma, ukazuje se, že kolem není nic, jen tma a nic kromě ní. A v takových chvílích Hospodin zanechává všech svých záležitostí a začíná na mapách a v atlasech zakreslovat linie řek a jezer, hranice, neutrální pásma, trasy pro ptáky v povětří a ryby v oceánu. Zakresluje je, a přitom myslí na ně, na ptáky a ryby, na jejich potřeby a rozmary, na jejich charakter a temperament. Ptákům má nad námi být pohodlně a komfortně, nemají se shlukovat do poplašených hejn, nesmějí nad námi křičet zoufalstvím a nejistotou. Mají kroužit nad vysokými stromy, mají se vznášet nad tichými nočními městy, mají provázet osamělé ženy, když se pozdě večer vrací domů vychladlými řečišti ulic. Totéž s rybami. Musí se držet svých hranic, mají plout proti proudu, podél nábřeží, vyhýbat se kometám, co padají z plechového nebe, a celou noc naslouchat tiché polyfonii ženských hlasů.

© Serhij Žadan

Podívejte se na multimediální verzi

Seznam textů | Následující text