Cz

Texty

Čím to všechno začalo?
Mluvila o statečnosti a o zbraních.
Její hlas — to je polyfonie, což není málo.
Asi proto, když mluvila, tak se mi zdálo,
že mluví sama se sebou, místo všech ostatních.

Tak skládala své zvuky a svá písmena,
že každé slovo plálo a světélkovalo.
A dokonce i když vyprávěla o éteru,
zdálo se, že mluví o Kristově martyriu,
a zpívala tam, kde se jasnosti nedostávalo.

Jak mi chtěla vysvětlit a předvést,
že v každém z nás je přítomna odvaha,
že dějiny jsou skladištěm náhrobních kamenů a mrtvých měst,
že budoucnost — to je černá zem a červené meteority,
že láska, to je dechové cvičení,
žízeň, co po jídle tě zmáhá.

A proto je potřeba zápasit za možnost usínat spolu,
prorážet nepřátelské šiky za možnost se spolu probouzet,
nechávat za sebou balkóny a noční pokoje — spolu,
rozdírat si dlaně o ocelová lana,
vážit si schopnosti milovat,
jako té nejlepší vlastnosti.

Dokonce i její lež měla svou míru.
Před sebou měla radost a věrnost,
krev, co se spekla na stejnokroji.
Co drží ptáky nahoře? Snad víra.
Co drží rybu ve vodě? Snad něžnost.

© Serhij Žadan

Podívejte se na multimediální verzi

Seznam textů | Následující text