Cz

Texty

Seznámil jsem se s ní docela náhodně, v cizím městě.
Náhle jsem spatřil, jak směle hledí vzhůru,
cestou mi neustále předříkávala jména básníků
náhodná a neslučitelná, navlečená na jednu šňůru.

Mluvila o jejich chronických neduzích,
jako by schválně vyvolávala pouliční pozdvižení,
a rty měla při tom tak zvětralé, tak krvavé,
jako by celou noc proplakala či strávila líbáním.

Napadlo mě, a co když to vážně má ze slz či polibků,
a ne, řekněme, ze všech těch jmen básníků,
a jak velká je role jejích někdejších vztahů,
dospělých křivd a dětských tajemství v tom všem?

Na čem záleží klapot jejích lodiček,
její vítězný smích a přesné citáty?
Všechno to tak či onak souvisí s jejím mužem,
to on je příčinou jejího nočního pláče i četby.

Všechno to tak či onak souvisí s nejnepatrnějším činem,
se sny po obědě, které jí zajišťují náskok.
Ten, kdo má na ni skutečný vliv, ani nechápe,
co se s ní děje pokaždé, když na ni padne jeho zrak.

© Serhij Žadan

Podívejte se na multimediální verzi

Seznam textů | Následující text